Je 4. září a skončily nám prázdniny. Moje zamyšlení se týká jednoho docela hanlivého příspěvku na jednom  z autoškolských servrů, který se týká Danušky, jako učitelky autoškoly. Nebudu rozepisovat co je tam psáno, ale spíše reakci a poučení. Takže.
Pomlouvá li naší autoškolu žáček, který neudělá dvakrát za sebou zkoušky z důvodu projetí "STOP"ky a nedání přednosti v jízdě na hlavní pozemní komunikaci, je něco špatně. Jsou někteří žáčci, kteří se s provozem v Praze prostě neumí poprat. Když jsme oné slečně doporučili dodělat si zkoušku z jízdy mimo Prahu - a ono se to okamžitě podařilo, máme z toho radost, protože jsme onoho žáčka asi naučili docela dobře řídit, jen prostě nezvládala Prahu. Časem se vyjezdí a do Prahy si troufne, až bude vyježděnější řidič. Proč ne, nic špatného v tom není. Když jsem se s touto slečnou loučil, nebylo ani náznaku toho, že by měla potřebu Nás někde pomlouvat. Naopak. Jsme zde dva učitelé a vždy všem říkám. Komu bych nevyhovoval já, může jezdit s Danuškou - a naopak. I této slečně jsem to nabízel. Jsou totiž lidi, kteří jezdí raději s učitelkou, nebo naopak s učitelem. Jsou lidi, kteří si prostě "nesednou". Nic není problém. Hlavně vždy všechno včas říct. Abyste za své peníze dostali to, co chcete a potřebujete. Autoškola není o stresu, ale o pohodě. Zrovna nedavno jsme si z Danuškou vyměnili žačku, protože to prostě nefungovalo. Jezdí teď se mnou a není v tom problém. Ani ze strany mé, Danušky a ani té žačky. Naopak.
Takže za všechny pochvaly všem děkuji a holt za tu jednu nepochavalu si musím vzít ponaučení. Nicméně - vždy existuje A, ale samozřejmě i B. Většina stěžovatelů píše pouze A a to ještě přikrášlené, ale B již nenapíše, protože to se prostě nehodí, anebo se na to už zapomnělo. Holt takový je život.
Takže milá Majko Kovačevičová ze Štětí. Přes to všechno, co jsi napsala ti přeju v životě vše nejlepší a do budoucna se nauč jednat na rovinu a řešit situace zpříma a včas. Pozdějšími pomluvami si sice ulevíš a zkusíš ze sebe shodit pocit viny, ale ono se to jednou určitě stane i tobě. Pak uvidíš, jak je to odporné a hnusné. Pravdu znáš stejně tak dobře jako já. Při prvních zkouškách si plakala ne z toho důvodu, žes je neudělala, ale lítostí nad tím, že se s tebou Danuška "dřela" a tys jí zklamala. Alespoň takhle jsi mi to tenkrát říkala.....
Něco veselejšího :)
Rostou houby a mě dozrávají rajčata :)